O NÁS


Opavská kulturní organizace, příspěvková organizace (dále jen OKO), je městskou příspěvkovou organizací, jejímž účelem je zabezpečovat činnosti a služby sloužící k uspokojování potřeb celkového kulturního rozvoje statutárního města Opavy.

OKO bylo zřízeno Zastupitelstvem statutárního města Opavy s účinností od 1. ledna 2008.
Zřizovací listina OKO, p.o. pdf

OKO byla založena v roce 2007 z důvodu příprav projektu Obecního domu, který vznikl díky přestavbě bývalé bankovní budovy na nové kulturní zařízení. Od prosince 2009 zajišťuje kulturní program a celkový provoz Obecního domu.

OKO  je provozovatelem ještě dalšího kulturního objektu Domu umění a přilehlého odsvěceného kostela sv. Václava a to od roku 2011.

V současné době mimo jiné OKO nabízí:

  1. expozici o historii města Opavy (Cesta města) a krátkodobé výstavy v expozici Cesta města
  2. výstavy výtvarného umění (vyjímečně historické výstavy) v Galerii Obecního domu a v Domě umění
  3. hudební, filmová a divadelní představení v Klubu Art
  4. vzdělávací i populárně naučné programy pro školy a pro širokou veřejnost (edukační programy, animační programy)

OKO také vytváří prostor pro drobné pořadatele kulturních akcí. Poskytuje reprezentativní prostory vhodné pro společenská setkání, taneční kurzy či večery, rodinné a firemní oslavy, svatební obřady – pronájmy prostor.

Obecní dům můžete navštívit již nyní: www.youtube.com/watch

 

Zde naleznete informace organizace o rekapitulaci uplynulých roků v souladu s ustanoveními zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění:

VÝROČNÍ ZPRÁVY (dále jen VZ)

VZ za rok 2011 ZDE
VZ za rok 2012 ZDE
VZ za rok 2013 ZDE
VZ za rok 2014 ZDE
VZ za rok 2015 ZDE
VZ za rok 2016 ZDE

Návrh finančního plánu na rok 2017 a výhled finančních plánů na roky 2018 a 2019 ZDE


Historie a současnost Domu umění.


Historie Obecního domu


Historie budovy dnešního Obecního domu se začíná psát již v roce 1911, kdy Rakousko-uherská banka koupila na horním konci Ostrožné ulice dům po bankéři Konrádu Krappeovi.
Za projektanta nové budovy banky byl vybrán architekt Rudolf Eisler, který navrhoval také vzhled bankovních filiálek v Jihlavě a Prostějově. V té době byl zaměstnaný ve stavební kanceláři centrály Rakousko-uherské banky ve Vídni. Stavba objektu v Opavě byla zahájena na jaře 1914 a dokončena kvůli válečným událostem až v roce 1918.
Budova banky je součástí linie reprezentativních městských staveb, která začíná u budovy dnešní městské spořitelny a končí u budovy dnešního Městského kulturního domu Petra Bezruče. Tyto budovy jsou součástí konceptu okružní třídy kolem městského centra, vytvářené po vzoru vídeňské Ringstrasse. Sama budova banky se měla stát důstojným symbolem zemského hlavního města. O tom svědčí okázalost budovy a vysoká kvalita použitých materiálů, které se zachovaly dodnes ve výborném stavu.
Architekt Rudolf Eisler pojal stavbu v novobarokním stylu, ovlivněném soudobým novoklasicismem. Na venkovní fasádě budovy tento styl připomíná bohaté členění budovy a dekorativní prvky – sousoší Merkur a Ceres (boha obchodu a bohyně úrody) od neznámého autora na balkóně druhého patra, mohutné sloupy v průčelí a masivní členité vyřezávané vstupní dveře. Přízemí objektu patřilo třem bytům, v prvním patře se nacházely vlastní veřejné prostory banky – sál s pracovnami, trezor a archiv. Druhé patro mělo být celé rezervováno pro byt přednosty banky v dnes neuvěřitelné rozloze 355 m2, ke kterému náležela i terasa.
Během 2. světové války byla budova značně poškozena, proto se přistoupilo k jejím značným úpravám. Během rekonstrukcí v 60. až 80. letech 20. století bohužel došlo mimo jiné k několika zásahům, které snížily památkovou hodnotu objektu.
Do roku 2005 byla budova v majetku Komerční banky, následoval odkup městem se záměrem vybudování nového kulturního a společenského zařízení.
V roce 2009 došlo tedy k rozsáhlé přestavbě bankovní budovy na otevřený objekt s kulturní náplní. Muselo dojít nejen k výrazné proměně vnitřního členění budovy, ale snahou bylo také odstranění pocitu „nedobytnosti“ objektu. Realizátoři přestavby věří, že se genius loci bývalé Rakousko-uherské banky podařilo při proměně objektu zachovat.
Stavební projekt připravil tým projektantů ostravského Ateliéru Simona pod vedením Doc. Ing. Arch Iva Klimeše, interiér navrhla Jitka Vrbková, členka Komory interiérových architektů a realizátorem stavby byla společnost Metrostav, a.s.
Projekt přestavby bývalého bankovního domu byl prvním projektem Integrovaného plánu rozvoje města v rámci MSK a byl spolufinancován ze zdrojů EU. Rekonstrukce stála cca 90 milionu korun.
Exteriér budovy byl opraven v souladu s původním projektem ze začátku 20. století a dle doporučení odborníků na památkovou péči: plechová střešní krytina byla nahrazena glazovanou pálenou taškou, byly očištěny pískovcové části fasády, opraveny štukové výzdoby, vytvořeny repliky klempířských zdobných prvků. Bezprostřední okolí budovy bylo upraveno. Ze strany parku vznikl nový chodník a schodiště, které vede na terasu kavárny. Celý dům získal slavnostní noční osvětlení.
Značné proměny doznal rovněž interiér budovy. Pod dohledem odborníků na památkovou péči byl v interiéru restaurován zejména historický vstupní vestibul a monumentální schodišťová hala. Masivní bohatě vyřezávané vstupní dveře byly zrenovovány, zachovány byly mramorové obklady, původní historická dlažba, schodiště ze slezské žuly. Zábradlí ve schodišťové hale bylo zbaveno nánosů starých nátěrů a získalo svou původní podobu (petrolejově zelená se zlatými prvky). Schodiště zdobí renovovaná vitrážová okna. V interiérech byly zachovány původní štukové výzdoby, poškozené historické dveře a okna byly nahrazeny replikami.


Současnost

Budova Obecního domu je bezbariérová, všechna podlaží jsou nově propojena výtahem a vstup pro vozíčkáře je z Beethovenovy ulice.
Jednotícím prvkem celého Obecního domu, a tedy i sálů, se staly lustry ve tvaru růží autora Daniela Piršče. Křehký biskvitový porcelán designových svítidel firmy Lasvit – ROZA kontrastuje s výmalbou stěn dekorem dle návrhu Michaely Vrbkové a těžkým dubovým materiálem, perfektně zpracovaným sochaři Vítem Novotným a Jakubem Lipavským.
Přízemí (1.NP) je zvýšené o 2 m nad úroveň ulice Ostrožné. Je hlavním, vstupním a společensky živým podlažím Obecního domu. Prostor je pohledově otevřen do schodišťové haly a třemi arkýřovými okny do prostoru parku.


suterén

Klub Art


přízemí

Recepce

Sál Purkmistrů

Foyer kavárny

Kavárna Obecního domu

Neoddělitelnou součástí Obecního domu je stylová nekuřácká kavárna, nacházející se v jeho přízemí.
Interiér je vyzdoben fotografiemi zajímavých architektonických zákoutí současné Opavy. Velice příjemně působí přilehlá letní terasa s dětským koutkem, často vyhledávaná maminkami s dětmi.
Salonek pro uzavřenou společnost, čtenářský koutek, přebalovací pult pro miminka, káva s sebou a další příjemné služby jsou pro kavárnu Obecního domu samozřejmostí.
Více infomací na www.obecni-kavarna.cz


1. patro (2. NP)

expozice Cesta města


2. patro (3.NP)

Galerie Obecního domu

Schösslerův salónek