BEGIN:VCALENDAR
VERSION:2.0
PRODID:-//OKO Opava - ECPv6.2.3.2//NONSGML v1.0//EN
CALSCALE:GREGORIAN
METHOD:PUBLISH
X-WR-CALNAME:OKO Opava
X-ORIGINAL-URL:https://oko-opava.cz
X-WR-CALDESC:Akce na OKO Opava
REFRESH-INTERVAL;VALUE=DURATION:PT1H
X-Robots-Tag:noindex
X-PUBLISHED-TTL:PT1H
BEGIN:VTIMEZONE
TZID:Europe/Prague
BEGIN:DAYLIGHT
TZOFFSETFROM:+0100
TZOFFSETTO:+0200
TZNAME:CEST
DTSTART:20250330T010000
END:DAYLIGHT
BEGIN:STANDARD
TZOFFSETFROM:+0200
TZOFFSETTO:+0100
TZNAME:CET
DTSTART:20251026T010000
END:STANDARD
END:VTIMEZONE
BEGIN:VEVENT
DTSTART;TZID=Europe/Prague:20250426T190000
DTEND;TZID=Europe/Prague:20250426T210000
DTSTAMP:20260709T173352
CREATED:20250320T090200Z
LAST-MODIFIED:20250320T090200Z
UID:4019-1745694000-1745701200@oko-opava.cz
SUMMARY:Beseda SEBEVRAŽDA JAKO VÝCHODISKO… Z ČEHO?
DESCRIPTION:Přemítání a čtení o (sebe)vraždě v české literatuře 20. století aneb chůze po tenké struně života v rámci festivalu Další břehy\n– bez vstupného \nHrabalův dlouholetý přítel a pomocník Tomáš Mazal\, autor rozsáhlého spisovatelova životopisu\, který se svým významem řadí k základním pramenům poznání české literatury dvacátého století\, se bude zamýšlet nad motivem sebevraždy nejen v celém literárním díle Hrabala\, ale i v jeho osobním životě v duchu filosofie Ladislava Klímy\, úvahách Senecy o dobrovolné smrti i dalších „slavných sebevrahů“. \nBohumi Hrabal – Kain\nHrabalova povídka Kain z roku 1949 existovala do roku 1990 pouze ve strojopisu. Pro autora a jeho příští tvorbu však znamenala iniciační zlom. Autor do ní vložil svou dosavadní životní zkušenost včetně bolestných válečných prožitků a zároveň dozrál k vlastnímu svrchovanému vypravěčství\, jímž o několik let později uhrane statisíce čtenářů. Výjimečné místo Kaina ve své tvorbě potvrdil autor v roce 1981 v textu O Kainovi: „…Já jsem ten čas\, cokoli jsem napsal\, vždycky to bylo psaní v mračnu\, nic jiného než touha\, posedlá touha psát\, pak nic jiného než psací stroj a takový výlev\, takové zvracení\, taková zpověď toho\, co ve mně bylo\, co mne ohromovalo\, čeho jsem se bál\, co jsem ale musel napsat\, aby mi bylo líp…“ \nMiloš Doležal – Česká litanie\n„Tahle moje knížka Česká litanie by klidně mohla mít podtitul „národní orloj“. Orloj s okénky\, ve kterých defilují rozličné tváře\, osudy\, viny i neviny\, ženy\, muži\, děti\, psi\, kočky i papoušci. To vše na pozadí 20. století. Hašek\, Zábrana\, Kafka\, Smetana\, Jirous\, Hrabal\, Plojhar\, Konáš…. básníci\, architekti\, sochaři\, národní bardi\, svině i zapomenutí. Ve formě mikropříběhů (někdy ve verších\, jindy bez rýmů) se tu balancuje na tragikomické hraně a vypráví o českých hrdinech i padouších\, o pronásledovaných i pronásledovatelích\, o (ne)dopadených i dohnaných k suicidě\, o síle v slabosti\, o selháních\, o hlučných i tichých samotách a hledání opor (pevných bodů) v proudu života. Všichni se báli\, někdo se překročil\, jiný neodolal\, jeden šel rubat do dolů\, druhý dostal státní metál. To vše se v nás ukrývá aneb padouch i hrdina\, jsme jedna rodina.“ \nMiloš Doležal je český básník\, spisovatel a publicista. Vystudoval obor nakladatelství na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (1988–1992). Působil jako redaktor Perspektiv (1991–1993) a Českého rozhlasu Praha\, kde se věnoval tvorbě rozhlasových pořadů a dokumentů zaměřených na druhou světovou válku a komunistický teror v Československu. Je autorem biografie „Jako bychom dnes zemřít měli“ o životě a smrti faráře Josefa Toufara\, která získala ocenění Kniha roku 2012 v anketě Lidových novin. V roce 2022 obdržel cenu Magnesia Litera za knihu roku za svou básnickou sbírku „Jana bude brzy sbírat lipový květ“\, reflektující úmrtí jeho manželky Jany v roce 2021. \nTomáš Mazal\nTomáš Mazal (* 22. března 1956\, Praha) je český fotograf\, básník\, esejista\, editor\, dokumentarista a životopisec Bohumila Hrabala. V 70. letech se zapojil do neoficiálních kulturních aktivit\, vydával samizdatové básnické sbírky a monografie o Jaroslavu Hutkovi a Vlastovi Třešňákovi. V roce 1985 založil samizdatové nakladatelství Dämmerung Werlag Prag. Pod pseudonymem Zdenička Spruzená spolu s Karlem Novotným (pseudonym Josef Vadný) vydal prózu „Totální brainwash (Přeloučský román)“\, která po revoluci vyšla s pokračováním v nakladatelství Maťa. V roce 1989 se seznámil s Bohumilem Hrabalem a stal se jeho blízkým přítelem a dvorním fotografem. Po Hrabalově smrti uspořádal a vydal výbor z jeho milostné korespondence „Buďte tak hodná\, vytáhněte rolety!“ a napsal několik knih o jeho životě a díle. Mezi jeho další díla patří „Cesty s Bohumilem Hrabalem“ (2011) a „Pes na gondole“ (2021).
URL:https://oko-opava.cz/program/beseda-sebevrazda-jako-vychodisko-z-ceho/
LOCATION:Klub Art
CATEGORIES:klub Art
ATTACH;FMTTYPE=image/jpeg:https://oko-opava.cz/wp-content/uploads/2025/03/26_4_fb_udalost.jpg
END:VEVENT
BEGIN:VEVENT
DTSTART;TZID=Europe/Prague:20250424T190000
DTEND;TZID=Europe/Prague:20250424T210000
DTSTAMP:20260709T173352
CREATED:20250320T084938Z
LAST-MODIFIED:20250320T090415Z
UID:4013-1745521200-1745528400@oko-opava.cz
SUMMARY:Divadlo KAFKA–JESENSKÁ: PŘÍBĚH SKRYTÝ V DOPISECH
DESCRIPTION:Literárně-dramatické pásmo v podání Divadla U Valšů o vztahu Franze Kafky k první překladatelce jeho děl do češtiny\, výjimečné a statečné ženě\, Mileně Jesenské je součástí festivalu Další břehy. \nV přednesu Sarah Haváčové\, Petra Halíčka a Radomíra Švece zazní dopisy hlavních postav\, ve kterých představíme i Kafkův výjimečný humor\, se kterým překonával zdravotní a životní těžkosti. \nOlga Strusková\, režisérka představení: „Korespondence těchto dvou velkých osobností naší meziválečné literatury je plná poezie\, metafor\, jemných větných náznaků\, ale i filozofujících úvah\, přesahujících osobní rovinu. Ztvárnit všechny tyto literární nuance jevištně bylo jak pro mě\, tak pro herce velkou výzvou. Myslím\, že i když se jedná o literárně-dramatické pásmo\, provázené hudbou a propojené obrazem\, podařilo se nám vytvořit celek\, který diváka osloví nejen krásnou literaturou\, vyjádřenou bohatým jazykem\, ale také vizuálním vjemem. Věřím\, že vnímavý divák v představení najde i určitou paralelu s dneškem\, neboť hlubokých a zároveň zjitřelých vztahů prožíváme nebo o nich čteme denně s tím rozdílem\, že dřív se sdílely v dopisech\, zatímco dnes se o nich běžně dozvídáme na sociálních sítích. A ani „kafkárny“ nám nejsou bohužel cizí\, protože svět je stále velmi komplikovaný.“\n\nMilena Jesenská\nČeská novinářka\, spisovatelka\, překladatelka a odbojářka. Patřila k výrazným intelektuálním osobnostem své doby\, psala o společenských a politických tématech a angažovala se v boji proti nacismu. Známá je i díky vztahu s Franzem Kafkou\, s nímž si vedla rozsáhlou korespondenci a jako první překládala jeho díla do češtiny. Po návratu do Prahy pracovala jako redaktorka a aktivně pomáhala lidem pronásledovaným nacistickým režimem. \nV roce 1940 byla zatčena gestapem a deportována do koncentračního tábora Ravensbrück\, kde v roce 1944 zemřela. Po válce byla oceněna titulem Spravedlivý mezi národy a Řádem Tomáše Garrigua Masaryka za zásluhy o demokracii a lidská práva. \nSarah Haváčová\nSarah Haváčová je česká herečka\, která se prosadila na divadelní i filmové scéně. Studovala činoherní herectví na JAMU v Brně a během studií absolvovala stáž na státní herecké škole v Krakově. Po angažmá v Divadle Petra Bezruče v Ostravě přesídlila do Prahy\, kde hostovala v Městských divadlech pražských a na Nové scéně Národního divadla. \nZnámá je především díky seriálu Profesor T.\, za který byla nominována na Českého lva. Ve filmu ztvárnila Betty\, druhou ženu Bedřicha Smetany. V Opavě vystoupila v inscenaci Alma Rosé\, věnované slavné houslistce a přeživší holocaustu. Kromě herectví se věnuje i dobrovolnické činnosti a práci s dětmi.
URL:https://oko-opava.cz/program/divadlo-kafka-jesenska-pribeh-skryty-v-dopisech/
LOCATION:Klub Art
CATEGORIES:klub Art
ATTACH;FMTTYPE=image/jpeg:https://oko-opava.cz/wp-content/uploads/2025/03/kafka_jesenska_2-scaled.jpg
END:VEVENT
END:VCALENDAR