Dvacátý šestý ročník Mezinárodního filmového festivalu o lidských právech Jeden svět se uskuteční během března a dubna ve 48 městech po celém Česku. V Opavě festival proběhne od 2. do 12. dubna 2024 pro školy a od 8. do 12. dubna 2024 také pro širokou veřejnost.
PROGRAM: https://www.jedensvet.cz/opava/program
VSTUPENKY: https://goout.net/cs/listky/jeden-svet-2024-opava/guyw/
Festival Jeden svět každoročně upozorňuje na důležitá témata, která hýbou společností. Ať už se promítané filmy týkají svobody slova, nezávislosti soudů, identity či vztahů, nebo nás zavedou do nenápadných uliček nebo válečných zón, vždy svými myšlenkami přesahují hranice kinosálů. Aby festival ještě více podtrhl důležitost témat, která snímky otevírají, obohatí nově program o fikce s lidskoprávní tematikou. Hrané filmy se tak budou prolínat s nesoutěžními dokumenty a doplňovat je.
Letošní Jeden svět kromě tradičních soutěžních sekcí nabídne 7 nesoutěžních kategorií, které filmy podle tématu sdruží do sekcí Identity, Vrstvy moci, Blízký východ, Ekosystémy, Hledání svobody, Hrany dospívání a Komunity. Nově se v nich objeví i fikční filmy s lidskoprávní tematikou.
Festival Jeden svět 2024 v Opavě plánujeme netradičně na duben, po dobré loňské zkušenosti jsme pro školní projekce vyhradili opět dva týdny a to v termínu 2.–12. 4., pro veřejnost pak týden po–pá 8.–12. 4. 2024.
V letošním roce jsme připravili několik novinek, např. v rámci doprovodného programu budeme prezentovat tematickou výstavu Zničená obilnice světa fotografa Vladimíra Hostinského, která bude umístěna ve foyer kavárny Obecního domu a bude pro všechny volně přístupná.
Další novinkou, o kterou bude festival od letošního roku obohacen, je nabídka fiktivních snímků, které se zabývají lidskými právy. Nebudou chybět tradiční velmi zajímavé debaty s odborníky, či exkluzivně koncert kapely Budoár staré dámy, na který mají volný vstup návštěvníci s celofestivalovou vstupenkou nebo páteční celodenní vstupenkou.
Všechny diváky srdečně zveme do opavského Klubu Art a školy do Sálu purkmistrů Obecního domu a Klubu Art.
Vstupenky v předprodeji přes
GoOut nebo na recepci Obecního domu od 8. 3. 2024.
PROGRAM:
8. 4. / 17:30
Slavnostní zahájení festivalu
Moje nová tvář (Is There Any Place for Me, Please?)
Pětadvacetileté Martině se po kyselinovém útoku od bývalého partnera zhroutí svět. Přichází o zrak, má poleptaný obličej a horní polovinu těla. Krůček za krůčkem se učí žít se slepotou a bere si svůj život zpátky. Po násilném útoku Martina bojuje týdny o život, následují další hospitalizace, četné operace a bolestivé zákroky. Žena, pro kterou byla vždy velmi důležitá fyzická atraktivita, přehodnocuje své priority, buduje si nový život a do velké míry i novou identitu. Zásadním způsobem se mění její vztah k sobě samé a k lidem, kteří ji obklopují. Začíná nacházet naplnění v činnostech, které pomáhají ostatním, což vede i ke změně jejího profesního zaměření. Profesionální záběry se střídají s těmi natočenými přímo Martinou a společně předkládají obraz statečné ženy, pro niž se tragická zkušenost stává příležitostí k emancipaci.
Režie: Jarmila Štuková
Hosté: MUDr. Ladislav Petráš z Fakultní nemocnice Ostrava a Mgr. Petra Majewská z Psychiatrické nemocnice Opava
8. 4. / 20:00
Hranice (Green Border)
Bašír se rozhodl se svou rodinou utéct ze Sýrie do Evropy poté, co ho mučil tzv. Islámský stát. Spolu s mladým pohraničníkem Janem, aktivistkou Julií nebo afghánskou učitelkou Leilou se na hranici Polska ocitají uprostřed jedné z největších humanitárních krizí naší doby. Nový film Agnieszky Holland inspirovaný skutečnými událostmi ukazuje, že dělení lidí na „nás“ a „ty druhé“ či na lidi „nižší“ a „vyšší kategorie“ je skutečností i v dnešní Evropě. Bašírova rodina se dostává do smyčky nekonečného pendlování mezi pohraniční stráží na polské a běloruské straně hranice. Jedinými lidmi, od kterých se jim dostává pomoci a obyčejné laskavosti, je místní aktivistická skupina. Snímek přináší syrové svědectví o tom, že nelidskost a krutost člověka nejsou věcí minulosti a jsou přítomné i v naší době.
Režie: Agnieszka Holland
9. 4. / 16:00
Proti větru (Tack)
Sofia Bekatoru je řeckou olympijskou reprezentantkou v plachtění. Její život ale nabere zcela jiný kurz poté, co obviní vysoce postaveného sportovního funkcionáře ze znásilnění a zažehne tak první jiskru hnutí #MeToo v Řecku. Být vrcholovým*ou sportovcem*kyní znamená odmala cestovat bez rodičů, jen se svým trenérem a týmem. Této křehké situace zneužil trenér Amalíji, další řecké sportovkyně, jež se po Sofiině otevřené zpovědi odváží promluvit. Člověk, kterému důvěřovala, ji poprvé znásilnil v jejích jedenácti letech. Dokument sleduje soudní proces, při němž je Amalíja soustavně ponižována a její obvinění bagatelizována ve snaze zdiskreditovat její výpověď i úspěšnou sportovní kariéru. Ačkoli soud nakonec rozhodne v Amalíji prospěch, ona i Sofia si uvědomují, že boj za modernizaci řeckého právního systému, kterému chybí ucelený rámec pro monitorování zneužívání mladistvých, tím teprve začíná.
Režie: Vania Turner
9. 4. / 18:00
Hranice Evropy (Limits of Europe)
Před sedmi lety Saša Uhlová popsala nevyhovující pracovní podmínky v Česku. V pokračování projektu podává zprávu o novodobých formách vykořisťování v západní Evropě. Když si Saša Uhlová v roce 2017 zkoušela špatně ohodnocené práce v Česku, zjistila, že nejhorší podmínky platí pro ekonomické migranty*migrantky ze zahraničí. Ve volném pokračování projektu Hranice práce se sama ocitá v jejich pozici. Pracuje na německé farmě a v irském hotelu, ve Francii pečuje o seniory. Vede si deník a vše zaznamenává skrytou kamerou. Pro zaměstnavatele je levnou a nahraditelnou pracovní silou. Přepracované novinářce ale síly rychle docházejí. Stejně jako ostatní pracující by byla raději doma s rodinou. Někteří z nich už ale na změnu rezignovali, protože mají pocit, že sami nic nezmohou. Dokumentární reportáž podává osobní svědectví o ekonomické nerovnosti a vysoké ceně za západní blahobyt.
Režie: Apolena Rychlíková
Hostka: novinářka Saša Uhlová
Nilin sen o životě v rajské zahradě (Nila’s Dream in the Garden of Eden)
Lejla žije se svou šestiletou dcerou v severoíránském Mašhadu. Město je významným bodem pro šíitské poutníky, zároveň je však nechvalně známé také fenoménem síghe, tedy dočasných manželství. V Íránu, sešněrovaném přísnými náboženskými pravidly, jde o legální způsob, jak praktikovat nevěru. Manželství na dobu určitou umožňuje mužům udržovat sexuální vztahy vedle své právoplatné manželky i s dalšími ženami. Děti, které se z těchto svazků narodí, však pro společnost oficiálně neexistují. To je i případ malé Nily. Její matka neúnavně bojuje, aby pro dívku získala rodný list, bez kterého nemůže nastoupit do školy. Pouští se proto do dlouhého a traumatizujícího soudního sporu s Niliným otcem. Ten Lejle vyhrožuje, že jí dceru po dovršení jejích sedmi let vezme, na což má coby její otec v Íránu právo. Lejla čelí domácímu násilí a celospolečenské šikaně, ale nevzdává se a pere se za lepší budoucnost své jediné dcery.
Režie: Niloufar Taghizadeh
10. 4./16:00
Pingpongová rodina (Ping Pong Family)
Skupina lidí různého původu se pravidelně setkává na náměstí Schouově náměstí v Oslu, kde hrají stolní tenis. Díky sportu navazují přátelství a vytvářejí svébytnou komunitu. Pokud to počasí dovolí, kolem oblíbených pingpongových stolů je vždy rušno. Lidé se tu rádi pozastaví, poklábosí, pozorují ostatní hráče*hráčky při hře nebo se sami zapojí do hry. Skrze společnou vášeň ke sportu překonávají jazykové bariéry a sociální rozdíly. Pestrá komunita funguje jako rodina, která spolu prožívá každodennost i důležité životní mezníky. Protože však někteří ze skupiny mají liberální názor na konzumaci alkoholu a drog, hrozí, že město stoly odstraní. Film o pospolitosti otevírá otázku, zda jsou veřejná prostranství otevřená všem stejně bez rozdílu.
Režie: Åsmund Hasli
Hostka: Bc. Hana Nedvídková, terénní pracovnice Magnet STREET
10. 4./18:00
Tady Havel, slyšíte mě? (Havel Speaking, Can You Hear Me?)
Dosud nepublikované záběry z posledních tří let života Václava Havla v osobním portrétu stárnoucího exprezidenta, který vždy nadřazoval zájmy obecné nad ty vlastní. Místo vysněného státnického důchodu, čtení a chození do divadel zůstává Václav Havel aktivním politikem ve výslužbě, který cestuje po všech kontinentech, aby šířil hodnoty demokracie. Dokument je mnohovrstevnatým příběhem o odcházení velkého muže, jenž neztrácí nadhled ani smysl pro humor. Na sklonku života se Havel zamýšlí nad svým vlastním odkazem, ale i nad obecnými hodnotami lidství a demokracie ve dvacátém prvním století. Jak nakonec sám přiznává, exprezidentství je jedno z nejnáročnějších povolání, které za svůj život vykonával.
Režie: Petr Jančárek
Host: režisér Petr Jančárek
10. 4./20:00
Žal v Lodu (Mourning in Lod)
Třem rodinám se v květnu roku 2021 otáčí život naruby poté, co skupina Izraelců rozpoutá nepokoje ve městě Lod. Jednom z měst v Izraeli, kde vedle sebe po léta žijí Židé a Arabové. Když Músova manželka telefonuje svému muži, slíbí jí, že bude brzy doma. Po cestě se však Palestinec nachomýtne k pouliční potyčce. Jak ukazují mobilní záběry, neozbrojený Músa padá po zásahu do hrudníku k zemi. Střelec třímá v jedné ruce zbraň, v druhé izraelskou vlajku. Od soudu vyvázne bez trestu s tím, že zabíjel v sebeobraně. Během nepokojů, které se po Músově smrti v Lodu vzedmou, zemře brzy nato také Žid Jigal žijicí v sousedství. I jeho rodina je ztrátou hluboce zasažena, přesto se rozhodne pro posmrtné darování orgánů. Jigalova ledvina putuje k arabské ženě jménem Randa, která podstupuje náročné dialýzy. Bludný kruh izraelsko-palestinského násilí se zdánlivě uzavírá, ale životy zasažených rodin už nikdy nebudou jako dříve.
Režie: Hilla Medalia
11. 4. / 16:00
Queendom (Queendom)
Geňa je ruská queer umělkyně, která se vyjadřuje skrze extravagantní kostýmy. Její veřejné performance jí přinášejí nejen nové sledující, ale i agresivní útoky od kolemjdoucích. Magadan je místem bývalého sovětského gulagu a zapomenutým přístavem na ruském Dálném východě se subarktickým klimatem. V pusté zamrzlé krajině stojí vysoká hubená postava v bílém kostýmu a botách na vysokých podpatcích. Ačkoliv Geňa ve svých převlecích splývá s krajinou, pro místní je trnem v oku. Při svých procházkách městem čelí nejen verbálním, ale i fyzickým útokům, kterým trpělivě a s grácií vzdoruje. Když rádio oznámí začátek ruské invaze na Ukrajinu, vydá se Geňa protestovat do ulic Moskvy. Dál šíří své poselství formou performativního umění a stává se hlasem v Rusku utlačované LGBTQ+ komunity.
Režie: Agniia Galdanova
11. 4. / 18:00
Psi jsou taky lidi (Dogs Are People Too)
Případ protiprávního zabití psa rozdmýchá konflikt v části americké společnosti. Následné vyšetřování totiž ukáže, že zatímco Američané vnímají své mazlíčky jako právoplatné členy rodiny, zákon to vidí jinak. Psi jsou nejpopulárnějšími domácími zvířaty ve Spojených státech a zdejší trh s doplňky a službami pro zvířata ročně vygeneruje obří zisky. Lidé si pořizují psy i jako lék na svoji samotu či náhradu za vlastní potomky. V americké legislativě je ale pes definován jako věc, nikoliv jako živá bytost. Od toho se odvíjejí jeho práva. To na vlastní kůži zakusí panička nedávno zesnulého čtyřnohého společníka, která se rozhodne jeho vraždu pomstít s pomocí psího právníka. V zemi roste nové hnutí bojující za ustanovení psích práv. Dokument ale nabízí obě strany konfliktu a pátrá po tom, zda je vůbec etické psy vlastnit.
Režie: Hendrik Faller
Hostka: Mgr. Barbora Tocauerová, předsedkyně Moravskoslezského spolku na ochranu zvířat
11. 4. / 20:00
Útěk z Utopie (Beyond Utopia)
Ze Severní Koreje se snaží utéct jednotlivci i celé rodiny. Se zrádnou cestou přes divokou řeku, nehostinné čínské hory i vietnamský prales se jim snaží pomoct pastor Kim, muž, který svůj život zasvětil bohu a pomoci uprchlíkům. Severní Korea je zemí, která je úplně odříznutá od svého okolí. Neexistuje zde žádná možnost volby ani jakékoli formy svobody. Pastoru Kimovi, který uprchlíkům asistuje, nikdy nepřestává zvonit telefon. Ze svého domova v Jižní Koreji organizuje společně se svou převaděčskou sítí útěky ze sousední země. Jádrem filmu je příběh matky, která se po deseti letech snaží setkat se svým synem, a pětičlenné rodiny, jež chce pro svoje děti lepší budoucnost. Úspěšné překročení hranic s Čínou je však jenom začátek útrpné cesty plné vojenských hlídek i farmářů, kteří se živí udáváním uprchlíků. Na konci tak nečekají jiné možnosti než smrt v gulagu, nebo probuzení do nového světa.
Režie: Madeleine Gavin
12. 4. / 16:00
Rahčan – Ella se bouří (Rahčan – Ella’s Riot)
Ella patří k národu Sámů, původnímu obyvatelstvu severní Evropy. Zároveň je popovou hvězdou a aktivistkou, které záleží na ochraně sámského kulturního dědictví i severských ekosystémů. V horách na severu Norska, odkud Ella pochází, se kromě jedinečného přírodního bohatství nacházejí i rozsáhlé zásoby mědi. Když norská vláda vydá povolení v oblasti těžit a úchvatnému fjordu hrozí zamoření toxickým odpadem, Ella se rozhodne jednat a postaví se do předních řad protestního hnutí. Jedinou cestou, jak dosáhnout zastavení těžby, se ukazuje být občanská neposlušnost. Úspěšná mladá hudebnice se stává aktivistkou usilující o respekt k planetě a přírodě a dostává se tak do konfliktu se zájmy těžebních společností. Film rámovaný sámským elektropopem zároveň nahlíží do komunity Sámů, historie jejich nucené asimilace, ale i vůle zachovat své tradice a své přirozené prostředí.
Režie: Anne Marte Blindheim
12. 4. / 18:00
Jiříkovo vidění (The World According to My Dad)
Umělkyně Marta se společně se svým otcem, vědcem Jiřím, vydá na cestu s cílem zachránit svět, ale i vzájemně si porozumět. Dokument je humornou observací rodinného snu, který se ale ne vždy setkává s pochopením veřejnosti. Režisérka Marta Kovářová natočila globální home esej, která je portrétem jejího otce Jiřího Svobody, uznávaného fyzika, jenž přichází s „jednoduchým“ plánem na záchranu světa – sjednotit systém zpoplatnění těžby uhlíku. Ale protože je Jiří pouze podezřelým fyzikem, nikoliv klimatologem nebo politikem, není jeho hlas ve veřejném prostoru slyšet. Ačkoliv Marta a Jiří společně objíždějí mezinárodní summity, zdá se, že jejich úsilí nepřineslo po roce žádný pokrok a zůstává pořád jejich soukromou domácí revolucí. Zatímco tahle skutečnost Martu emočně vyčerpává a klade si ji za vinu, Jiří si zachovává flegmatický přístup nejen k otázkám vědy, ale i k životu.
Režie: Marta Kovářová
Hostka: režisérka Marta Kovářová + koncert alternativní rockové kapely Budoár staré dámy