Přemítání a čtení o (sebe)vraždě v české literatuře 20. století aneb chůze po tenké struně života v rámci festivalu Další břehy
– bez vstupného
Hrabalův dlouholetý přítel a pomocník Tomáš Mazal, autor rozsáhlého spisovatelova životopisu, který se svým významem řadí k základním pramenům poznání české literatury dvacátého století, se bude zamýšlet nad motivem sebevraždy nejen v celém literárním díle Hrabala, ale i v jeho osobním životě v duchu filosofie Ladislava Klímy, úvahách Senecy o dobrovolné smrti i dalších „slavných sebevrahů“.
Bohumi Hrabal – Kain
Hrabalova povídka Kain z roku 1949 existovala do roku 1990 pouze ve strojopisu. Pro autora a jeho příští tvorbu však znamenala iniciační zlom. Autor do ní vložil svou dosavadní životní zkušenost včetně bolestných válečných prožitků a zároveň dozrál k vlastnímu svrchovanému vypravěčství, jímž o několik let později uhrane statisíce čtenářů. Výjimečné místo Kaina ve své tvorbě potvrdil autor v roce 1981 v textu O Kainovi: „…Já jsem ten čas, cokoli jsem napsal, vždycky to bylo psaní v mračnu, nic jiného než touha, posedlá touha psát, pak nic jiného než psací stroj a takový výlev, takové zvracení, taková zpověď toho, co ve mně bylo, co mne ohromovalo, čeho jsem se bál, co jsem ale musel napsat, aby mi bylo líp…“
Miloš Doležal – Česká litanie
„Tahle moje knížka Česká litanie by klidně mohla mít podtitul „národní orloj“. Orloj s okénky, ve kterých defilují rozličné tváře, osudy, viny i neviny, ženy, muži, děti, psi, kočky i papoušci. To vše na pozadí 20. století. Hašek, Zábrana, Kafka, Smetana, Jirous, Hrabal, Plojhar, Konáš…. básníci, architekti, sochaři, národní bardi, svině i zapomenutí. Ve formě mikropříběhů (někdy ve verších, jindy bez rýmů) se tu balancuje na tragikomické hraně a vypráví o českých hrdinech i padouších, o pronásledovaných i pronásledovatelích, o (ne)dopadených i dohnaných k suicidě, o síle v slabosti, o selháních, o hlučných i tichých samotách a hledání opor (pevných bodů) v proudu života. Všichni se báli, někdo se překročil, jiný neodolal, jeden šel rubat do dolů, druhý dostal státní metál. To vše se v nás ukrývá aneb padouch i hrdina, jsme jedna rodina.“
Miloš Doležal je český básník, spisovatel a publicista. Vystudoval obor nakladatelství na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (1988–1992). Působil jako redaktor Perspektiv (1991–1993) a Českého rozhlasu Praha, kde se věnoval tvorbě rozhlasových pořadů a dokumentů zaměřených na druhou světovou válku a komunistický teror v Československu. Je autorem biografie „Jako bychom dnes zemřít měli“ o životě a smrti faráře Josefa Toufara, která získala ocenění Kniha roku 2012 v anketě Lidových novin. V roce 2022 obdržel cenu Magnesia Litera za knihu roku za svou básnickou sbírku „Jana bude brzy sbírat lipový květ“, reflektující úmrtí jeho manželky Jany v roce 2021.
Tomáš Mazal
Tomáš Mazal (* 22. března 1956, Praha) je český fotograf, básník, esejista, editor, dokumentarista a životopisec Bohumila Hrabala. V 70. letech se zapojil do neoficiálních kulturních aktivit, vydával samizdatové básnické sbírky a monografie o Jaroslavu Hutkovi a Vlastovi Třešňákovi. V roce 1985 založil samizdatové nakladatelství Dämmerung Werlag Prag. Pod pseudonymem Zdenička Spruzená spolu s Karlem Novotným (pseudonym Josef Vadný) vydal prózu „Totální brainwash (Přeloučský román)“, která po revoluci vyšla s pokračováním v nakladatelství Maťa. V roce 1989 se seznámil s Bohumilem Hrabalem a stal se jeho blízkým přítelem a dvorním fotografem. Po Hrabalově smrti uspořádal a vydal výbor z jeho milostné korespondence „Buďte tak hodná, vytáhněte rolety!“ a napsal několik knih o jeho životě a díle. Mezi jeho další díla patří „Cesty s Bohumilem Hrabalem“ (2011) a „Pes na gondole“ (2021).