VÝSTAVA FOTOGRAFIÍ A SOCH
Kurátor Martin Petrásek
VERNISÁŽ VÝSTAVY 7. 11. V 17:00
Součástí vernisáže bude i komentovaná prohlídka obou autorů.
Tato výstava je syntézou děl dvou, s Opavou spojených tvůrců. Fotografie Petra Horálka se doplňují s expozicí sochaře Daniela Klose, jehož díla tvoří ideální kontrapunkt k Horálkovým kosmickým vizím, přinášejíc pohled na vesmír nejen očima fotografa, ale i rukama sochaře. Společně tvoří harmonický dialog mezi nebem a zemí, mezi světlem a hmotou. Nechte se vtáhnout do tohoto inspirujícího světa a objevte nekonečno vesmíru skrze pohledy Petra Horálka a díla Daniela Kloseho.
PETR HORÁLEK
Výstava představuje unikátní kolekci fotografií Petra Horálka, jednoho z nejuznávanějších českých astrofotografů. Horálkovy snímky zachycují úchvatné astronomické události i neskutečnou krásu temné noční oblohy, od jemného závoje Mléčné dráhy až po impozantní záblesky polárních září. Jeho práce spojuje vědeckou preciznost s hlubokým uměleckým citem, čímž divákovi umožňuje zažít jak estetickou krásu, tak i mystérium vesmíru. Výstava není jen vizuálním zážitkem, ale i pozvánkou k objevování a zamyšlení nad naším místem v (ne)konečném vesmíru. Petr Horálek svými snímky zprostředkovává zážitky, které mnohým zůstanou nepřístupné – od pohledu na temné nebe až po vzácné astronomické úkazy.
„V roce 2006, během středoškolských let, jsem spatřil pro mě doposud nejkrásnější zatmění Slunce v životě na turecké pláži u Středozemního moře. A tehdy jsem pochopil, že musím svoje dojmy barvitě popisovat veřejnosti. Protože je to zkrátka úžasné a nikdo by o to neměl být připraven. A tak jsem dokonale propadl tomuhle světu. Světu bez hranic, světu přinášejícímu smysl a světu, který mě nepřestává bavit. Světu, který mě dovedl až sem, do doby přesvědčení, že to nejčistší v astronomii, co můžu dělat, je zprostředkovat její krásu ostatním lidem. Být popularizátorem. I když či právě proto, že zdaleka nejsem tak zdatným matematikem či fyzikem jako jiní v oboru. Prostě jen tak, prostřednictvím zážitků.“ tak popisuje výstavu astronom, astrofotograf a cestovatel Petr Horálek. Mnohé jeho fotografie se dočkaly uznání, mimo jiné například jako prestižní Astronomický snímek dne NASA (již více jak čtyřicetkrát), Snímek týdne ESO nebo Česká astrofotografie měsíce. A jak sám říká, mnohé tyto nebeské portréty, byť jsou brány jako pastvy pro oči, v sobě skrývají ještě víc: Příběhy, které mlčící pixely nemohou jen tak odvyprávět. A právě ty příběhy odhalují člověku holdujícímu nebeským portrétům jejich pravou duši.
Petr Horálek se narodil v roce 1986 v Pardubicích, kde již v útlém věku podlehl kouzlu hvězdného nebe. Ve stejném městě začal ve svých 12 letech navštěvovat astronomický kroužek na tamní hvězdárně pod vedením dnes již zesnulého Václava Knolla. Astronomie ho neopustila ani po maturitě, takže se rozhodl vystudovat bakalářský program Astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Následně ještě vystudoval navazující magisterský obor Multimediální techniky na Slezské univerzitě v Opavě, kde také dodnes působí. V profesním i ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie, především formou přednášek pro širokou veřejnost, fotografií a psaním knih. Jeho největší vášní v astronomii je pozorování a fotografování výjimečných nebeských úkazů. Zejména pak slunečních a měsíčních zatmění, která ho uchvátila již v dětství a za nimiž cestuje po celém světě.
Autor je úspěšný astro-fotograf, jehož fotografie nočního nebe a vzácných nebeských úkazů jsou celosvětově uznávány. Do konce roku 2019 bylo vybráno již přes 40 jeho fotografií jako prestižní Astronomické snímky dne NASA (Astronomy Picture Of the Day – APOD). Na začátku roku 2015 jej pozvala Evropská jižní observatoř v Chile (ESO) jako prvního Čecha k funkci Fotografického ambasadora. Některé jeho fotografie byly publikovány i v renomovaném časopise Sky&Telescope. Snímky autora můžete najít na jeho webových stránkách www.petrhoralek.com. V roce 2015 byla po autorovi pojmenována Mezinárodní astronomickou unií (IAU) planetka 6822 Horalek obíhající Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.
Srdcem je ale autor především velký romantik, kterého pohledy do vesmíru doslova nutí prožívat nová a nová dobrodružství po celém světě. A to vše s jediným cílem – získat dokumentační materiál pro ty, kteří možná ani netuší, co krásného hvězdné nebe nabízí. A o co bohužel současné lidstvo připravují nové generace přebytečným a škodlivým pouličním osvětlením ve městech.
DANIEL KLOSE
Pochází z Bratříkovic na Opavsku. Studoval kamenosochařství u profesora Habarty na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti (1988-1992) a na brněnské Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického u Vladimíra Preclíka (1992-1998). Je pedagogicky činný na umělecké škole v Opavě. Také on měl v době své účasti na hořickém sympoziu zkušenosti s velkými plastikami pro exteriér, účastnil se studentských sochařských setkání na Orlíku. Kompozice tří monumentálních andělů „Zvěstování“ tvoří impozantní část Křížové cesty 21. století u Kuksu.
Daniel Klose je bytostně spjat s figurativní tvorbou. Zobrazuje drama lidského bytí v jeho kráse i ošklivosti, dobru a zlu, v naději i zoufalství. Podstatou jeho tvorby je odvěký elementární problém vztahu člověka ke znepokojujícím silám jeho nitra. Prostor lidského těla často Klose zaplňuje zvířecími symboly, skeletickými monogramy a jinými živočišnými, často neidentifikovatelnými součástmi. V hořické realizaci Klose animalistické téma oprostil od figurálního a adaptoval dlouho prověřovaný motiv své tvorby: vytvořil sestavu kamenných drápů ve vztyčené výstražné pozici.
